Odchod Británie z Evropské unie je pro ČR, stejně jako pro ostatní evropské země, významná změna. Británie již zahájila formální proces odchodu, který však bude trvat ještě mnoho let. Kolik to bude Unii i Británii stát? Jaké budou dopady na budoucí rozpočty nebo například na volný pohyb osob?
Názor na to najdete v interview na téma Brexitu s poslankyní Evropského parlamentu Martinou Dlabajovou (nestr., klub ANO/ALDE); České souvislosti tak pokračují v rozhovorech s českými europoslanci.
Dopadne podle vás vystoupení Velké Británie z EU více na členské státy, nebo na samotnou Británii?
Je to velká otázka a asi bych věštila z křišťálové koule, kdybych věděla, jak to dopadne. Dneska se mluví o částce nějakých padesáti osmi miliard eur, které se budou muset vyrovnat mezi Unií a Velkou Británií. Podle mě je důležité, jak se zachovají obě strany a jak budou vyjednávat. To dneska nedokáže nikdo říct. Projekty, jako je věda a výzkum, jsou dlouhodobé, tam můžete dělat výzkum na příštích dvacet let dopředu. A bylo by vhodné ta partnerství zachovat. S partnerstvím samozřejmě souvisí finance.
Jak se změní struktura fondů po odchodu Velké Británie z EU?
Je to obrovské téma. Vezměte si například projekty pro vědu a výzkum, a tohle mi připadá neuvěřitelné, sedmnáct procent z těchto fondů připadá na britské instituce, což je skoro pětina. Británie je přitom jedna z osmadvaceti zemí EU. Britové jsou velmi dobří ve vědě a výzkumu. S tím se musíme nějak srovnat a musíme zajistit, když se bude dělat budoucí dohoda v průběhu dvou let, aby partnerství zůstalo nějak zachováno. Další údaj, pět z deseti univerzit, které dostávají nejvíc financí z Evropské komise na vědu a výzkum, jsou britské univerzity. Další problém je, co s programem Erasmus.
Jaké další problémy, z pohledu člena Výboru pro rozpočtovou kontrolu, může Brexit způsobit?
Financují se například agentury Evropské komise. Dvě z nich sídlí ve Velké Británii a budou muset odejít. Pro mě, protože to také spadá pod Výbor pro rozpočtovou kontrolu, jsou zajímavé aktivity Evropské investiční banky. To bude velký oříšek, protože hodně velké procento akcií drží Velká Británie. A co uděláte s tím objemem akcií, které Británie má a jak se to vyrovná? Druhá věc je, že se říká, že spadne rating Evropské investiční banky, když odejde jeden velký akcionář. Jak se s tímto vyrovnáme? Finančně to nebude jednoduché a podle mě to nejde ani odhadnout.
Realisticky se domníváte, že není možné, aby Velká Británie kompletně vystoupila ze všech struktur EU během příštích dvou let?
Na základě nejčerstvějších informací, které jsem získala při rozhovoru s šéfem naší frakce a hlavním vyjednavačem za ALDE panem Verhofstadtem, tak tam se bude určitě jednat o dva roky, které jsou jasné a dané a které začaly běžet. A pak se mluví ještě o přechodném období, které bude nutné, a to přechodné období by mohlo být třeba další tři roky, respektive Evropský parlament a pan Verhofstadt by si přáli, aby to bylo maximálně tři roky po těch dvou letech. Dohromady pět let. Za dva roky se to asi opravdu nestihne.
Napadají vás ještě další sporné oblasti?
Sporných oblastí, si myslím, je docela dost. Samozřejmě z pohledu mé práce vidím jako spornou oblast volný pohyb osob, služeb a zboží a kapitálu samozřejmě také. Obzvlášť téma volného pohybu osob je pro mě velice citlivé. Když si uvědomíte, že velká část Evropanů studuje ve Velké Británii a vlastně neví, co bude za dva roky, a ta čísla jsou obrovská. Na druhou stranu se říká, že milion Britů žije v různých zemí Evropské unie. My musíme chránit práva občanů na obě dvě strany. Tohle bude podle mě ještě náročnější než finance.
Jaké dopady bude mít Brexit na Českou republiku?
Myslím si, že je to otázka volného pohybu osob a služeb, který se bude týkat například studentů. Mladí lidé jsou ti, kteří do Velké Británie často odcházeli a uvažovali v Británii o studiu. Ti teď budou asi uvažovat jinak. Samozřejmě obchodní dopad bude významný a obchodní politiku si Česká republika nebude a nesmí vyjednávat sama, protože obchodní politiku vyjednává Evropská unie za celou EU. Pokud by si některé země samy začaly něco vyjednávat s Velkou Británií, tak by to bylo velice problematické, protože EU musí vyjednávat jako celek a bránit zájmy všech členských států. Teď bude záležet i na Radě, kde si zástupci členských států vyříkají, co je pro ně prioritní a které věci je potřeba zachovat.
Má Česká republika snahu v některých oblastech vyjednávat s Velkou Británií samostatně?
Já jsem to bohužel od některých kolegů zaslechla a myslím si, že to není vůbec správné, a jsem proti tomu. Oblasti, které jsou v kompetenci EU, zůstávají v kompetenci EU a EU to musí s Británií sama vyjednat.
Jakým způsobem by se EU měla reformovat, aby nedocházelo k dalším exitům?
Je to velká výzva pro nás pro všechny. Myslím si, že spousta politiků i zástupců institucí se ještě vzpamatovává z šoku, který přišel s Brexitem, protože nikdo nečekal, jaký ten výsledek bude. Myslím si, že potřebujeme konkrétní kroky, konkrétní reformu. Tady v parlamentu už se ty kroky konkretizují. Bylo schváleno několik zpráv o reformách, jak by se měly reformovat instituce, jak by měly jinak komunikovat. To jsou spíš takové technikálie, jak by se instituce měly reformovat a fungovat lépe. Věc, která je z oblasti spíš filozofické než technické, je, jak se zase přiblížit občanům, což chybí.
Neměla by reforma probíhat podstatně rychleji?
To víte, že ano, ale je tady legislativní a procedurální proces, který není úplně tak rychlý, jak bychom si představovali.
Jak konkrétně by se ale EU měla reformovat?
Samozřejmě by měla být větší účast parlamentu, který je jedinou přímo volenou institucí. Zrovna v případě Brexitu to vypadá, že parlament bude ta velmi silná instituce, která bude silně vyjednávat za své občany, aby celé vyjednávání dopadlo dobře. Určitě se jedná i o takové technikálie, jak třeba zjednodušit celý rozhodovací proces, aby se rychleji a flexibilněji dalo reagovat.