Ve středu bude vláda velmi pravděpodobně projednávat návrh Andreje Babiše na elektronickou evidenci tržeb (EET). Má jít o systém, kterým budou podnikatelé a živnostníci on-line oznamovat státu své tržby pro daňové účely.
České souvislosti získaly ze zdrojů blízkých Úřadu vlády úplná stanoviska dvou zpravodajů Legislativní rady vlády, kteří návrh posuzovali. Legislativní rada je poradním orgánem vlády, který posuzuje zákony z hlediska souladu s ústavou a zákony ČR. Oba zpravodajové nezávisle na sobě shledali na návrhu značné množství chyb a nejasností, dokonce i možný rozpor s ústavou. Závěr, který byl v obou posudcích doporučen, je shodný: pro množství chyb doporučují návrh zamítnout a celkově přepracovat.
Dva posudky, stejný závěr
Prvním problémem je fakt, že ministerstvo financí obešlo řádný legislativní proces, vymohlo si výjimku a předložilo rovnou tzv. paragrafové znění. Tímto zbytečně zrychleným procesem vzniklo mnoho nejasností a sporů, které se vyřešit nepodařilo. Je zřejmé, že spěch se v tomto případě nevyplatil.
Jeden z posudků to vysvětluje jednoznačně: „Základním problémem je, že bez věcného záměru lze jen stěží pochopit, oč předkladateli vůbec šlo. Text má na mnoha místech triviální vady, které vzbuzují pochybnosti o základní orientaci v reáliích fungování podnikání a konec konců i v právu.“ Jde o nesmírně ostré vyjádření, které naznačuje, že případným schválením EET by mohl nastat mezi podnikateli i úřady chaos.
V možném rozporu s ústavou je nejdůležitější část zákona: výčet oblastí, na které se zákon bude vztahovat. Jeho rozsah totiž upravuje jak zákon, tak i z něj plynoucí vyhláška. Řešení předložené MF je však navržené špatně. Lze očekávat, že pokud bude tato verze schválena, bude se zákonem zabývat i ústavní soud. Na hraně ústavnosti se prý nalézá i „institut provokatéra“, který návrh nepřímo zavádí.
Proč to Babiš dělá?
Na návrh se sneslo celé spektrum kritiky, jde o systém neozkoušený a neprověřený. Část z nich shrnul náš web zde. Náklady budou pro většinu „postižených“ v řádu desetitisíců korun, jak vyplývá z důvodové zprávy zákona; kompenzace 5.000 Kč je proto úsměvná. Žádný seriosní ekonom či expert si netroufne odhadnout, zda vůbec dojde k vyššímu výběru daní. Jediné, na čem se shodnout lze, je reálný pokles počtu podnikatelů v ČR.
Posudek z LRV tyto obavy potvrzuje: „Je zjevné, že cílem celého procesu je primárně posílení kontrolní role státu, a to z velké části na náklady soukromých osob; to je v rozporu s principy českého i evropského práva.“ Hnutí ANO tím preference získat nemůže, jaká je zde tedy motivace?
Lze jen spekulovat: V návrhu se trojjedině spojuje již deklarovaná nechuť Babiše k drobným podnikům, léta zřetelný odpor ČSSD k živnostníkům a věčné úsilí daňových úředníků dostat tento sektor ekonomiky pod kontrolu. Byla vyslovena obava o to, že jediným reálným přínosem jsou on-line informace o spotřebitelském a podnikatelském chování, které by se koncernu typu Agrofert mohly velmi hodit.
Boj na vládě, křik ve Sněmovně
Nelze čekat, že se navzdory právním námitkám ČSSD návrhu postaví. Spíše to s hnutím ANO za něco již vyměnila; třeba za zvýšení minimální mzdy. I když se obě strany shodnou, zaplatí to za ně ekonomika. Třetím vzadu je KDU-ČSL, která opatrné námitky vznesla. Bohužel je očekávána její rychlá kapitulace. Nezbývá než doufat, že se lidovcům podaří zmírnit alespoň dopad návrhu na některé sektory.
Poslední bitva vzplane ve Sněmovně. ODS slibuje obstrukce, TOP09 se asi ze slušnosti připojí. KSČM bude jistě připravena v záloze, kdyby opatrní lidovci zaváhali. Nebude to proto pěkná podívaná, přičemž naděje, že vláda ustoupí, tu není.
Příběh špatně napsané a podezřele zamýšlené regulace by mohl mít i dobrý konec: její dopad na ekonomiku, na život spousty občanů a například i na cenu a nabídku služeb bude značný. Snad tedy více lidem dojde, že tento přístup by mohli v budoucnosti oželet.
-ab-
-ld
